Zdravím,

s novým rokem řeším volbu formy pracovněprávního vztahu mezi obcí a členy JSDH u jednotky JPO II.

V okolí vidím řadu „dvojek“, které fungují na DPČ, přičemž většina členů pravidelně přesahuje limit 4 499 Kč a odvádí (stejně jako obec) sociální a zdravotní pojištění.
Zároveň ale nabývám dojmu, že pro činnost JPO v systému pohotovostí je objektivně výhodnější DPP – limit 300 hodin ročně a 11 500 Kč měsíčně.

Osobně si nedokážu představit, že by se při rozumném počtu výjezdů, školení, cvičení apod. tyto limity reálně překračovaly.
Z toho mi logicky vychází otázka: proč obce (resp. jejich mzdové účetní) často preferují DPČ před DPP? Je za tím něco systémového, právního nebo kontrolního, co mi uniká?

Jsem si vědom benefitů odvodů u DPČ (penze, PN apod.), ale tyto aspekty mi u členů JSDH nepřijdou natolik zásadní, aby automaticky převážily nad flexibilitou a nižšími náklady DPP.

Budu rád za praktické zkušenosti a názory z praxe – ideálně z pohledu obcí nebo velitelů jednotek.

Díky.

Ahoj

U nás ( JPO III ) je to obcí řešeno DPP - max. 300 hodin ročně

Hele tohle je regulérní otázka pro právníka :)
Nejsem v tom 100% zběhlý, ale nějaký základ z "civilního" zaměstnání mám.
Jak správně píšeš, tak máš mimo výjezdy a školení systém pohotovostí. U DPP sjednáváš práci za konkrétní výkon (tj skutečně odpracovanou práci). Tam se vejdou výjezdy a školení. I když i tady si myslím, že pro JPO II je 25h/měs dost šibeniční. A pak máš pohotovost. To není ani práce ani volno a podle DPP to řešit nejde protože z toho hodně zjednodušeně není hmatatelný výstup. Navíc, kdybys trval na DPP tak se ti i pohotovosti budou počítat do časového fondu.
Pro to se to řeší přes DPČ, kde tato omezení nejsou. A také to lépe kouše úřad práce při kontrolách, protože děláte souvislou činnost a nikoli nárazovou.

Přesné detaily neznám a načítat to kvuli odpovědi ve foru nebudu :) Snad Tě to trochu navede.