Zdravím, včera se u nás otevřelo docela zajímavé téma ohledně jištění hasiče při práci ve výšce, na které jsme nenalezli jednoznačnou odpověď.
Nařízení vlády č. 362/2005 hovoří docela jasně, viz:

(1) Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (dále jen "ochrana proti pádu") a zajistí jejich provádění

a) na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením,

b) na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

Jenže já mám pořád za to (a mám takový pocit, že nám to řikali i na velitelském dni, nebo kurzu...), že pro jednotky pořární ochrany byla tato výška upravena na 3 metry, vzhledem k výšce požárních vozidel. Dle výkladu z nařízení vlády by bylo třeba jištění i při sundavání věcí z nástavby apod.

Je možno tuto úpravu, nebo výjimku pro JPO najít? Hledám jak můžu a zatím jsem nebyl úspěšný.

V dokumentu ,,Koncepce lezeckých skupin 2002´´ se píše, ,,Nebezpečnou výšku navrhujeme definovat jako místo, kde musí být hasič zajištěn proti pádu, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví nezávisle od výšky, a na ostatních pracovištích od výšky 3 m.´´ Odtud asi ty 3m, ale odkaz na platný článek legislativy tam uveden není.

A v dalším dokumentu ,,Metodika lezeckých skupin 2009´´ najdeme ,,Provádění záchranných a likvidačních prací ve výšce a nad volnou hloubkou prováděné
jednotkami požární ochrany je natolik specifickou záležitostí, že by nebylo možné dodržet některé články Směrnice 2001/45/ES a potažmo nařízení vlády. Filosoficky právní normy nerozlišují mezi stavebními pracemi ve výšce a mezi záchrannými a likvidačními pracemi. Proto je v §2, odst. 1, písm. c) a d) Nařízení vlády jednoznačně uvedeno, že ustanovení Nařízení vlády se nevztahuje na provádění
záchranných a likvidačních prací ve výšce a nad volnou hloubkou složkami integrovaného záchranného systému a ani na přípravu a výcvik složek integrovaného záchranného systému k těmto činnostem.

Teď je jen otázkou, zda se dá považovat za záchranné a likvidační práce, sundávání věcí z nástavby ...

No, tady se opět dostáváme k problematice pracovně-právních vztahů členů JPO. Pokud je člen JSDH v zaměstnaneckém poměru vůči své jednotce (zřizovateli), pak se na něj vztahuje zákon 309/2006 v platném znění a tím pádem i jeden z jeho prováděcích předpisů - to je citované nař.vlády 362/2005. Ten pracovní vztah musí být dán pracovní smlouvou nebo dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Žádná jiná forma neexistuje. Příslušnící HZS krajů však nemají pracovní poměr, ale služební podle jiného zákona. Nař.vlády 362/2005 se tudíž na ně nevztahuje.
Jak správně připomíná Win dle §2 jmenovaného nař.vlády se toto nevztahuje na záchrané a likvidační práce ani na výcvik složek IZS. JSDH jsou základní složkou IZS dle zákona.
Takže pokud budeš na autě v rámci zásahu, výcviku nebo během přípravy vozidla k akceschopnosti můžeš být v klidu, nař.vlády (a jeho limit 1,5m) neplatí.
Jsem ale přesvědčen, že pokud budeš na hasičce umývat okna nebo čistit okapy nebo něco obdobného nař.vlády se na tebe vztahuje, tedy pokud máš pracovně-právní vztah.
No a pak tady máme celou řadu jednotek (řekl bych že většina), které mají svoje členy na základě různých dohod o členství apod. V jedné diskusi dokonce někdo považoval za člena toho kdo je pouze napsaný v seznamu členů. Na tyto všechny se nař.vlády nevztahuje. Důsledky v případě úrazu nebo vzniku škod jsou na další vlákno.
Ještě poznámka k metodickým listům, konspektům, bojovému řádu, řádu výkonu služeb atd., vždy je nutno uvažovat ty právní předpisy podle toho jakou mají "sílu". Všem SIAŘům apod jsou samozřejmě nadřazeny zákon-nařízení vlády-vyhláška.

Díky moc kluci za doplnění. My jsme to ještě včera probírali na hasičárně a shodli jsme se, že kdo absolvuje školení BOZP, tak to většinou bezpečáci uvádějí, že hasiči mají výjimku na 3 metry, nebo že jsou z tohoto nařízení vyjmuty pochozí plochy nástaveb požárních vozidel.
Zkusil jsem ale do všech mě dostupných podkladů k BOZP nahlédnout a nikde jsem nic takového nenašel, ale třeba školení BOZP speciálně pro HZS a ostatní JPO něco takového obsahuje. K tomu ale přístup nemám, tak nevím.
Jde mi jen o to, aby nebyl průšvih například v pojistném plnění, kdyby hasič z nástavby například spadl, nebo spadl nezajištěn z 2,5 metrové výšky ze žebříku a pojišťovna by se tímto oháněla a nechtěla plnit. Máme dohody o provedení práce, takže pracovně-právní vztah se zřizovatelem je uzavřen.

Martin Kopecký píše: ↑

19.01.2018 09:48

Díky moc kluci za doplnění. My jsme to ještě včera probírali na hasičárně a shodli jsme se, že kdo absolvuje školení BOZP, tak to většinou bezpečáci uvádějí, že hasiči mají výjimku na 3 metry, nebo že jsou z tohoto nařízení vyjmuty pochozí plochy nástaveb požárních vozidel.
Zkusil jsem ale do všech mě dostupných podkladů k BOZP nahlédnout a nikde jsem nic takového nenašel, ale třeba školení BOZP speciálně pro HZS a ostatní JPO něco takového obsahuje. K tomu ale přístup nemám, tak nevím.
Jde mi jen o to, aby nebyl průšvih například v pojistném plnění, kdyby hasič z nástavby například spadl, nebo spadl nezajištěn z 2,5 metrové výšky ze žebříku a pojišťovna by se tímto oháněla a nechtěla plnit. Máme dohody o provedení práce, takže pracovně-právní vztah se zřizovatelem je uzavřen.

BOZP a PO mně už pár let živí tak doufám, že mám alespoň základní přehled :-) Pokud by někdo spadl z nádstavby CAS tak si myslím, že se na něj NV 362/2005 nevztahuje, protože prováděl právě tu údržbu, přípravu k akceschopnosti, výcvik nebo u zásahu. Takže by se upaltnil § 2 a tedy by neporušil právní předpis a tím pádem by zaměstnavatel neměl možnost se ani částečně zprostit odpovědnosti. Máte DPP, jednalo by se o pracovní úraz odškodňovaný zaměstnavatelem. Jak říkávám, nakonec se všechno přverátí do řeči peněz a v tomto případě by poškozený měl nárok na plnohodnotné plnění.
Ještě malá poznámka ke školením. Rozsah, četnost a obsah/předmět školení o BOZP stanovuje zaměstnavatel na základě svého hodnocení rizik.

Díky moc, myslím, že je to jako vysvětlení více než dostatečné! Palec nahoru.