Ahoj kluci, zvláště vy, kteří máte zkušenosti se zřízením společné JPO mezi více obcemi.
Chtěl jsem se zeptat, jak jste vyčíslili náklady na akceschopnost družstva o sníženém početním stavu? Když to totiž vezmu a rozpočítám výstroj podle životnosti na roky a přidám k tomu prohlídky, školení, pojištění, tak se dostanu na částky kolem 20-30tis/rok.
Pak ale kouknu do registru smluv a najdu tam věci jako 2tis/rok, 4tis/rok atd. Chápu, že je to hlavně na dohodě mezi obcemi. Už jsem občas zaslechl, že v obci A zrušíme JPO (necháme vyhladovět až se na to vykašlou) a zaplatíme si JPO z obce B za "suchý z nosu", ušetříme moře peněz a oni nakonec stejně dojedou profíci.
A co tedy ve smlouvách HZS kontroluje a schvaluje?

Díky

Naše JPO (III) poskytuje služby sousednímu městu.Je sepsána rámcová smlouva kde je paušální platba 50 tis. ročně plus město platí veškeré poškozené vybavení JSDH které se poškodí u zásahu.V průměru vyjíždíme k sousedům k 10ti událostem ročně.

Nemám s tím zkušenost, ale jen mě to zajímá. Jak je ošetřeno, když jste mimo stav (třeba CAS v servisu) a pak se stane v nasmlouvané obci nějaká událost?

V moji bývalé jednotce jsme prováděli tuto službu sousední obci o velikosti cca 1600 obyvatel za 100tis. ročně a to bylo suma již před deseti lety. Aktuální suma bude předpokládám vzhledem k nynějším cenám jinde. Tak pokud máš CAS odhlášenou pošlou tě třeba s Da pokud máš odhlášenou jednotku jede další jednotka v pořadí v poplachovém plánu.

Osobně s tím zkušenosti nemám, ale řešil bych to poměrnou částí z dosavadních ročních rozpočtů, podle nějakého průměrného počtu událostí v té obci.
Řekněme, že máte 20 výjezdů, z toho je 5 do vedlejší obce. To je 25%.
Roční rozpočet máte 100 tisíc, požadoval bych tedy 25 tisíc.
Od toho bych se já osobně nějak zhruba odrazil.

Mohla by na to být zpracovaná přesná metodika, protože tohle je mnohem lepší řešení, než mít na pár km2 x jpo5, které jsou k ničemu.

My máme zasmluvněny dvě sousední obce. Když jsem tehdy připravoval podklady, tak jsem navrhoval částky vycházející z výše průměrných rozpočtových příjmů obcí za poslední 3 roky.
Spočítal jsem si, kolik procent z rozpočtu našeho města stál běžný provoz celé jednotky v daném období (nezapočítával jsem velké jednorázové investice jako nová CAS apod.). Výsledné procento jsem ještě vydělil třemi, aby se to zhruba blížilo nákladům na jedno družstvo (sice je nás víc než 12, ale na druhou stranu zdaleka ne všechny náklady jsou závislé na počtu členů). Konečné procento jsem pak aplikoval na průměrné rozpočtové příjmy těch dvou obcí. Nevím, do jaké míry se tím výpočtem tehdy starostové řídili při společném jednání, ale schválené částky se od toho návrhu moc neliší, dokonce jsou nepatrně vyšší.

HZS podle mě částky vůbec neřeší, spíš to jen formálně posvětí. Asi by se ozvali, kdyby ta jednotka byla z nějaké vzdálené obce, kvůli dojezdovým časům, protože se pak mění poplachové plány, aby místní jednotka byla vždy v prvním stupni.
Souhlasím s tím, že by bylo vhodné, kdyby existovala jednotná metodika pro stanovení částky, ať je to spravedlivé pro všechny.

papun: Pokud by jednotka do zasmluvněné obce nevyjela kvůli neakceschopnosti, pak KOPIS vyšle další jednotku v pořadí. A dotyčná obec pak může požadovat nějakou slevu za neplnění smlouvy.

Jako jasně, že pokud nasmlouvaná jednotka nevyjede, tak že se pošla další podle PP, ale spíš mi šlo o to jestli tě nemůže nějak dupat ta jednotka co ti platí.

papun píše: ↑

03.12.2022 17:26

Jako jasně, že pokud nasmlouvaná jednotka nevyjede, tak že se pošla další podle PP, ale spíš mi šlo o to jestli tě nemůže nějak dupat ta jednotka co ti platí.

Nějak nerozumím otázce, jaká jednotka mi co platí.
Jestli myslíš obec, pro kterou jednotka smluvně zajišťuje PO, tak ta se může bránit podle toho, jak je napsaná smlouva - pokud je tam nějaké ustanovení o slevě/pokutě, může toho využít; případně může pohrozit odstoupením od smlouvy z důvodu neplnění závazků atd. Teoreticky by mohla po zřizovateli vymáhat i nějakou škodu, ale to už by bylo na dokazování soudem, do jaké míry neakceschopnost jednotky ovlivnila rychlost zásahu, výši škody apod. To už by asi muselo být hodně zla mezi těmi obcemi, aby to zašlo až sem.
Pokud zásah provede nějaká jiná JSDH, tak ta si to vykáže v dotaci jako zásah mimo katastr a zaplatí to kraj. Takže když by chtěl být kraj hodně přísný, tak by to mohl také vymáhat po zřizovateli té neakceschopné jednotky, protože za normálních okolností by to byl zásah v rámci místní působnosti. Ale pochybuji, že by se toto nějak hlídalo, pokud by to nebyl nějaký dlouhodobý problém :-)

Jo myslel jsem obec, napsal jsem to blbě. Jinak už to chápu. Díky