Dostal jsem od kamaráda email. Je v něm napsáno: ahoj podívej se na to jestli tě to bude zajímat. Tak jsem se podíval, a řekl jsem si, že se s vámi podělím o tom co mi poslal. Nic víc, než že vyhrál se svými kolegy nejtěžší závod světového poháru – jediného v zimě pořádaného tentokráte v Polských tatrách. Bergson Winter Challenge BWC 2009 Adventure Race.
O co jde? Zdolat vzdálenost – non-stop - 450km - 8 lezeckých vložených aktivit (jumarování, boulder, přemostění, lanové aktivity, lezení..., jeskyně + raft). Závod v orientačním běhu - 5 km; vysokohorský trekking – 90 km; horské kola – 250 km; běžky – 75 km – a to za 80 hodin se 2 hodinami spánku. Veškerou výstroj si stále nesete s sebou..
Tak jsem si Tomáše Petrečka pozval na čaj a zde máte jeho zpověď:
Na start se dostavilo 8 týmů ze 6 zemí. Počasí bylo od – 6 C do -12 C, sníh, mlha. Na startu dostanete mapu s kontrolními stanovišti a záleží na vás jak si poradíte. Začali jsme závodem v orientačním běhu. Ten jsme vyhráli, sníh byl po kolena ale v poho. Poté jsme si nazuli běžky a hurá do hor. První stanoviště ve výšce 983 m.n.m. I tady jsme byli první. Vsadili jsme na stoupací pásy na běžky a to se vyplatilo. Na 54 km jsme přesedli na kolo – no sněhu někdy po kolena. Na 70 km se před nás dostalo repr. družstvo z Ukrajiny na 90 km jsme byli čtvrtí. Tady jsme museli na raftu projet divokou vodu přes branky. Na 114 km jsme byli stále čtvrtí. Po cestě se hodně na kole padalo. Jezdili jsme z 1000 m.n.m dolů do 300 n.m. a zase nahoru v lese, na loukách na polních cestách stále ve sněhu, někdy po kolena. To jsme potom raději nesli kolo na zádech. Na 131 km jsme byli na 6 místě a přešli jsme na sněžnice. Po 10 km jsme dorazili na stanoviště s jumarováním s plnou zátěží. Na 170 km jsme zase pro změnu přesedli na kolo a byli jsme stále šestí. Zase lanový park jumarování 200 m šikmo to je nejhorší. 258 km za námi, tak jsme si dali poprvé 1 hodinu spánku. Po probuzení následoval trek přes národní park, kontrolní stanoviště v jeskyni - stále šestí. Na 310 km jsme si zase zdřímli na 1,5 hodiny. Opět lanové aktivity s kolem na zádech.363 km. Přesedáme na kolo. Na 378 km jsme si vzali běžky a začalo se pořádně závodit. Měli jsme asi 2 hodiny ztrátu do cíle asi 30 km a byli jsme šestí. Mlha, sněhu místy metr, vyčerpání, a museli jsme zmobilizovat naše vyčerpané tělesné schránky. Začalo se opravdu závodil. Opět tulení pásy na běžky, protože některé sjezdy byli tak prudké, že se často padalo, některé týmy raději sundali běžky a brodili se po pás ve sněhu. Druhý český tým urval vázání a bylo po nadějích. My jsme začali náskok týmů před námi stahovat a na dalším stanovišti jsme byli čtvrtí podle hlášení. Týmy před námi jsme ani neviděli, volili jinou trasu podle mapy. Pár kilometrů před cílem jsme viděli štáby od jednotlivých týmů. První měli být Ukrajinci. Na posledním lanovém stanovišti jsme ale byli my. Nikdo nás nečekal, ani my jsme nedoufali. Vysílačky trenérů pracovali na plné obrátky. Ukrajinci dostali penalizaci 30 min za vybočení z určené trati v rezervaci. Za námi Poláci na které jsme měli asi 10 min se dozvěděli že dostali odečet 30 min k dobru, za to že prošlapávali stopu v jednom úseku. V této chvíli byli Poláci první, my druzí a Ukrajina třetí. Na posledních lanových aktivitách jsme šli na doraz. Do cíle 2 km všechny vysílačky oznamovali Poláci jsou vítězi. Ty poslední kilometry byli o vůli. Doběhli jsme a čekali na Poláky. S postupujícím časem začala atmosféra houstnout a když se polské družstvo objevilo na obzoru nastalo mohutné povzbuzování. Jasný polský náskok se ztenčil na vteřiny. Poláci proběhli cílem za 31 minut po nás. Po odečtu 30 min jsme se stali vítězi o 1 minutu. Po 400 km a 80 hodinách vyčerpávající dřiny se 2 hodinami spánku… To mi Tomáš ve stručnosti sdělil popil čaj, sedl na kolo a jel pokračovat v tréninku.
Rozhodl jsem se vám napsat o hasiči Tomášovi, protože si myslím, že jeho výkon je srovnatelný s jinými špičkovými sportovními výkony. Akorát že není ve světle slávy reflektorů našich sportovních odborníků.
Taky mi řekl, že kdybyste chtěli si něco podobného zkusit, tak pořádá takový minizávod asi v délce 8 hod. Závod se bude konat v Ústřední hasičské škole v Jánských Koupelích. A že vás zve  - má email petriss@email.cz
Zde si můžete přečíst o závodě světového poháru více : http://ar.npc.pl/kategoria/88_masters_race .
Hezký den Normal

Pěkný článek,.Škoda, že na to jsem moc zdechlej

Tento názor byl kvůli nevhodnému obsahu odstraněn.

Tento názor byl kvůli nevhodnému obsahu odstraněn.

Tento názor byl kvůli nevhodnému obsahu odstraněn.

Tak to je opravdu heroický výkon, umřel bych už po pěti minutách .

Tento názor byl kvůli nevhodnému obsahu odstraněn.

hmm, to se dá jet se spřežením v pohodě. naši pejskové by to zvládli

To musí být bezvadná vydudávačka. Šel bych si to vyzkoušet.

http://www.pozary.cz/rubriky/extra/...

Do tohohle by stále nikdo nešel?

[Václav Porkát - 16.03.2009 12:27] Václave a kde bysme na to brali???

[Václav Danita(bonita) - 16.03.2009 12:47] Je xxx sborů, co cpou víc než značné částy do tunění svých PS, v penězích bych problém neviděl. Když hasiči něco chtějí mimo nutné prostředky a pomůcky, pomáhají si různě (plesy apod.). Příp. i sponzor.

[Václav Porkát - 16.03.2009 12:50] Bohužel by to právě šlo do kytek jako celej požární sport,kterej nemá s hasičema společnýho nic.U nás by se to museli vše udělat tak,aby měli všichni stejný možnosti-stroj,vybavení a další pomůcky.Jinak mě by se to líbilo.

[Václav Danita(bonita) - 16.03.2009 12:54] Toho bych se taky trochu bál, každopádně to má s hasičinou společného víc, než dnešní náš PS. Ale na druhou strany ty možnosti má každý...

[Václav Porkát - 16.03.2009 13:05] A hlavně to má šmrnc a není to okoukaný.

[Václav Danita(bonita) - 16.03.2009 13:10] Přesně tak, Václave. Bylo by to něco nového, šmrncovního, neokoukaného.

[Václav Porkát - 16.03.2009 13:14] Mě úplně stačí TFA na moravě a přilehlých českých koloniích...