Dobrý den, jestli to dobře chápu, tak organizačně-technickým problémem v Bohumíně bylo, že nebyl k dispozici vyšší žebřík, resp. vyšší plošina. Pokud mám dobré informace, tak byl k dipozici 30 metrový (který se navíc ani nemohl použít blíže k domu, zřejmě kvůli travnaté ploše těsně kolem domu, na které by ho nešlo postavit) a plošina s o něco vyšší dostupností. 40 metrový (myslím, že je to konkrétně 44 m) nebo 50 metrový (52 m) nebyl. Plošiny snad ani vyšší ani nejsou, než která byla použita. Přitom podle nějakého článku na netu, tam byl poslán právě jako třetí 50 metrový, snad z Ostravy. No ale asi byl už odvolán, protože nastalo, co nastalo, protože o třetím žebříku na místě se nic neuvádí ...

Otázkou tedy je, jestli v místech, kde jsou sídliště s vysokými domy, by neměla být i výšková technika taková, aby dosáhla do nejvyššho podlaží, příp. až na střechu (samozřejmě s limitem oněch zřejmě 50 metrů). Čili konkrétně aby bohumínští hasiči měli alespoň 40 metrový žebřík. Neboť výška onoho domu snad je právě těch 40 metrů. Či 50 metrový, pokud se uváží, že nelze všude žebřík postavit až těsně u domu. Protože nelze vždy spoléhat, že se podaří lidi (zvířata) zachránit vnitřkem (viz tento případ, hotel na Praze 2, hotel Olympic a jistě by se našly i další případy).

Vidím to správně anebo špatně?

Jaký je rozdíl v ceně mezi žebříkem 30 m a 50 m? 50 %? 100 %? 200 %?

Díky předem za názor, díky za info.

A pak by mne také zajímala ta výjimečnost MS kraje, kde mají snad asi 10 madrací. Ostatní kraje ji nemají buď vůbec, či v počtu jen jednotek kusů, např. v Praze má být jen jedna. Přitom ty madrace jsou vozeny údajně právě na žebřících, čili by ten vysoký počet madrací neměl být kompenzací za nízký počet žebříků v kraji, jak by se chtělo na první myšlenku odvodit.

Kdo to dělá špatně? MS kraj, že má hodně madrací, přestože se údajně moc ani použít nedají, anebo zbytek republiky, že je nemají vůbec, příp. jen pár kusů, třeba na (demonstrativní) sebevrahy (protože ti skuteční skočí a nikoho s žádnými požadavky, co se jim má splnit, nezatěžují ...).

Čím vznikla ta odlišnost MS kraje?

Už základ chápeš špatně. Vyšší žebřík by nepomohl, protože by se stejně na místo nedostal. Absence nástupních ploch, vyšší žebřík má horší prujezdnost sídlištěm a tak dále. Celý problém je v tom, ze požár byl založen úmyslně a podpořen akcelerantem. Při běžném rozvoji by stačila standardní a bezpečná záchrana vnitřkem. Ale na magory se moc připravit nedá, to bychom se uzbrojili jako Sověti během studené války a pak by to hnilo v garáži

Je potřeba to brát tak, že žebřík nebo plošina jsou až sekundární co se záchrany týká. Budovy sou stavěny tak aby se dalo evakuovat po únikových cestách které jsou pro hasiče často i zásahovou cestou. Pokud jsou budovy vyšší dělají se únikové cesty které jsou chráněné před kouřem různým způsobem. Jenomže když vznikne takováto situace jako byl Bohumín nebo i výbuch paneláku v Prešově nejsou to standartní situace a ty únikové cesty nefungují tak jak by za normálních okolností měli.

Výšková technika (VT) má svoje limity, bohužel při tom v jakém stavu jsou česká sídliště myslím tím průjezdnost dodržování volných nástupních ploch pro HZS apod. bývá problém dostat tu běžně používanou VT na místo a když už ji na místo nějak dostanou tak ještě větší problém bývá ji ustavit tak aby se mohla použít do mezních hodnot. Pro úplně nejjednodušší přirovnání vezmu třeba plošinu. Čím výše má dosáhnout tím větší podvozek ji musí přivézt a taky potřebuje daleko větší " rozkročení " při zapatkování nechytejte mě za slovo ale aby si to představil tak na Avii bývali plošiny třeba na 12 metrů když se zapatkovala tak potřebovala třeba necelý metr volného prostoru kolem obrysu vozu na Tatře " jezevčíkovy" byla tuším 28 metrů tam bylo potřeba více než metr prostoru okolo vozu na zapatkování ale ta Tatra díky svým rozměrům už dost blbě prochází sídlištěm. A úplně stejné je to se žebříkem co se týče velikosti podvozku navíc ty mašiny který dosáhnou opravdu do těch výšek jak bylo potřeba tady tak se potřebují dostat do nějaké ideální polohy od budovy a potřebují mít pevno aspoň pod těma patkama ale ta mašina na rozdíl od té aviácké plošiny potřebuje třeba dva tři metry okolo auta aby se ty patky daly roztáhnout na nejvíc protože pokud je " rozkročena" na nejvíc tak ji počítač dovolí dosahovat maximálních hodnot.