Diskuze | POŽÁRY.cz

Dobré odpoledne,

měl bych spíše laický dotaz ohledně radiostanice Motorola GM-360 VHF, zda se s ní dá kódovat výjezd, (příjezd na MU, atd.) pomocí tlačítek, jako je tomu např. u vyšších řad radiostanic, či digitálních?

Děkuji za odpovědi

Statusy na této radiostanici (ostatně i na nižší GM-300) naprogramovat lze. S autem profíků se spojit také lze (možná ne všude, ale technicky to problém není), všechny první vozy HZS by měly mít pro tyto účely SCC a velitel zásahu může na místě konverzi zapnout. V případě statusů nejde o lenivost, ale o snížení zátěže operačních techniků a důstojníků především na KOPISech.

Jak už napsal Kuba. Howgh.

Chtěl bych se zeptat, jestli má vliv na příjem signálu délka antény na střeše vozu. Máme také radiostanici GM 360 a dovoláme se pouze v případě že stojíme v garáži nebo až vyjedeme na jeden nebo druhý konec obce. Obec leží v ďolíku. Nejsou to ale žádné velké kopce převýšeni cca 30 metru.
Díky za radu

Pokusím se svou odpověď co nejvíce zjednodušit, odborníci doufám prominou.

Délka antény vliv samozřejmě má, ale rozhodně to neznamená, že čím delší, tím lepší. Anténa musí být vždy naladěna na konkrétní kmitočet a to se u hasiči běžně používaných autoantén provádí právě změnou délky zářiče antény. Zářič tedy nesmí být ani dlouhý, ani krátký, prostě musí být akorát. Na anténu má mimo jiné vliv i místo a způsob montáže. U některých autoantén též výrobce výslovně nedoporučuje krácení napaječe (koaxiálu).

Kontrolu "naladění" antény nelze laicky provést, je k tomu zapotřebí trochu měření. Běžně se to dělá PSV metrem (mají často spojaři na HZS), firmy a někteří radioamatéři disponují i anténním analyzátorem. Orientačně to lze zkontrolovat podle návodu výrobce, kde si lze v grafu najít potřebnou délku ke konkrétnímu kmitočtu. Hledej délku pro kmitočet kolem 170 MHz. Tím ovšem pouze zjistíš, zda se o naladění někdo vůbec pokoušel ...

Co se možnosti spojení týká, tak je to ještě složitější. Divné je, že z garáže se spojíte a před garáží už ne. Tam opravdu cosi nefunguje. Převýšení 30 metrů by pro kmitočty používané hasiči neměl být extra problém, jedná-li se o otevřený terén. V úzké roklině nebo na úpatí kopce to je samozřejmě horší. Profil terénu je důležitý, ale záleží opět na spoustě faktorů. Tady už rady nepomáhají, chce to zkoušet a porovnávat. Prověřte anténu, radiostanici (jestli jste ji náhodou na nenaladěné anténě neodrovnali) a potom si k vám vezměte někoho, komu to chodí lépe a zkoušejte to z jeho radiostanice. Výsledky nebudou stejné, ale měly by být podobné.

na téhle adrese - http://www.cbpmr.cz/vyskopis.html
najdeš výškopis, naklikáš si v mapě svoji polohu a polohu protistanice (ne polohu HZS, ale místa, kde má HZS základnovou stanici či převaděč, mohou to být odlišná místa), vygeneruješ výškopis a hned budeš vědět, jak moc ti v cestě signálu překáží terén. Při absenci překážek očekávej spojení v řádu cca 30 km, jinak spíše méně.

Radisoatnice GM 360 - pokud nebudeš k této radiostanici mít tlačítkový mikrofon, tak v še do radiostanice naladíš,ale statusy ti nepůjdou posílat, protože potřebuješ klávesnici s číslicemi - lze jej ke GM 360 dokoupit. GM 380 je má na hlavním panelu a tam tlačítkový mokrofon nepotřebuješ.
K té anténě - kde je horší signál, tak by pro vás byla lepší vozidlová anténa přímo pro frekvenci 169 MHz. Tam se anténa nekrátí a je určena do horských terénů a kde je špatný příjem /je dlouhá asi 1,2 m/. Tam bych doporučil laditelnou anténu vyměnit, protože délka prutu 38,5 cm nestačí a bude Vás to stále zlobit.

No GM360 samozřejmě lze naprogramovat tak, aby statusy šly odesílat i bez tlačítkového mikrofonu. Jen je to trochu těžkopádnější, protože se musí nejprve tlačítkem na panelu do menu, potom šipkami nalistovat správný status a potom odeslat opět nějakým tlačítkem na panelu. Používáme to podobně, když si chlapi nepamatují číslo statusu, tak navolí jedno tlačítko na micu, potom šipkou najdou správný status a opět z micu už klasicky odešlou. Výhoda je, že vedle čísla statusu umí GM360 ještě zobrazit krátký popis, co to znamená.

K anténě - samozřejmě antény jsou různé konstrukce a délek. Nemá cenu se zabývat podrobnostmi, pro autoantény se používají antény vertikální (typu groundplane) v délkách buď lambda 1/4, nebo lambda 5/8. Délka antény nemusí být úplná, lze ji udělat mechanicky kratší a elektricky ji prodloužit (např. cívkou). Elektrickým zkrácením ale dochází ke snížení účinnosti antény. Běžně na hasičské automobily montované antény jsou délky lambda 1/4, což pro kmitočet 169 MHz vychází cca 45 cm. Navíc anténa nebude mít parametry po celém hasičském pásmu stejné, protože krajní kmitočty jsou od sebe vzdálené i několik MHz. To žádná anténa nepokryje, proto je to vždy kompromis mezi možnostmi a potřebami.

Montáž antény 5/8 lambda (to je pravděpodobně ta s délkou 1.2m) je na zvážení, ovšem je třeba pohlídat maximální povolenou výšku vozidla, kterou není radno přesahovat. Nebyly byste první, kdo chytí anténou o trolej. Tatra 815 má tuším cca 3.4 m + 1.2 m anténa = 4.6 m a to tuším už na silnici nesmí. Navíc bych moc nevěřil tomu, že doporučovanou anténu není třeba ladit. Běžně prodávané antény je vždy nutné po dokončení montáže doladit, místo a způsob montáže není nikdy stejný a anténu ovlivňuje mnoho věcí. Existují sice kolienární prutové antény, které není třeba ladit, ale viděl jsem je vždy pouze pro radioamatérské pásmo. Byl by nějaký odkaz, kde se to dá zkouknout?

Přesahuje-li anténa výšku vozidla výrazně (a to i v případě, že nepřesahuje maximální povolenou výšku), začíná být náchylná k poškození. Málokdy si strojník uvědomí, že auto má sice jen cca 3 metry, ale ještě metr dvacet nad něj trčí anténa a není problém ji pod nízkou větví nebo mostem ve větší rychlosti urazit. Skloněním antény šikmo tomu sice trochu pomůžete, ale zase negativně ovlivníte naladění a především všesměrovost.

Ale problém je mnohem složitější. Neexistuje paušální rada, každému bude fungovat něco jiného.

Ještě k anténě obecně ...

U klasických groundplane antén, tak, jak je všichni montujeme na auta, nelze rozlišovat mezi anténou laditelnou a neladitelnou. Konstrukčně je totiž stále stejná anténa.

Groundplane 1/4 lambda tvoří zářič (to je to, co trčí ze střechy nahoru) a zemní rovina, nejčastěji nahrazovaná radiály. Parametry antény jsou mimo jiné dány délkou a průměrem zářiče a radiál, sklonem radiál a také jejich počtem.

My radiály nemáme, máme místo nich plechovou střechu auta, takže sklonem, počtem, délkou a průměrem radiál se nemusíme zatěžovat. Chceme-li tedy změnit parametry antény (především kmitočet, na kterém anténa rezonuje, lidově tedy anténu naladit), nezbývá nám nic jiného, než změnit délku zářiče, protože jeho průměr už za nás zvolil výrobce. Ten antény vyrábí tak, že pro požadované kmitočtové pásmo vyrobí anténu tak dlouhou, aby byla dobrá pro nejnižší uvažovaný kmitočet a pro kmitočty vyšší je třeba ji zkrátit. Na kvalitě antény to tedy nic nemění, protože dlouhá prostě jen rezonuje trochu níže a krátká zase trochu výše, než my chceme.

S anténou 5/8 lambda je to podobné ...

Jen bych dodal, že běžné zářiče, které dodávala Tesla, byly velmi neodolné a už po krátké době bývaly všelijak zohýbané. Někteří experti dokázali s takovouhle anténou projet i myčkou a asi si dovedete představit, jak potom zářič vypadal. Naopak třeba (kalené?) kovové zářiče antén, určených pro provoz v pásmu 27MHz (CB rádio), jsou schopné ohybu "špička k patě" a nenechá to na nich žádnou stopu. I z tohoto důvodu je lepší krátká "čtvtka" na dobrém místě, než klátící se bidlo, které by teoreticky mělo mít o něco větší zisk, ale dřív nebo později nějakou větev potkáte a bude zle. Nehledě k výšce výjezdových vrat a garáže jako takové. Jinak vše už napsal Štěpán.

taky bych po zkušenostech rád upozornil na kvalitu kabelu a případne prodlužovaní nebo zkracování jeho délky , přípasné rádoby kvalitní spojování , potom se musí doladit antena ! Jinak roger pip se používa na převaděčích aby se nečekalo na vypnutí převaděče ale mohlo se komunikovat průběžně to je nečekat až převaděč vypne jako je to zrovna v komunikaci HZS . Nevidím v tom nic inteligentního a navíc to jen prodlužuje komunikaci . Je to nahrada slova příjem . a používa se i pro simplex na otevřenem pásmu . není to špatny doplněk je jasné že stanice přešla na příjem .
z pozdravem člrn OK1KPB Vlada alias DRATEK

jinak existuji specialni anteny ale jsou složite