Diskuze | POŽÁRY.cz

Můžete mi někdo poradit, kde seženu zákony týkající se refundací. Kdy mohu uplatňovat refundaci v práci. A v jakých případech ji mohu po obci požadovat.

Tady je dopis
Na Vaši žádost, která nám byla postoupena k přímému vyřízení Ministerstvem práce a sociálních věcí dopisem č.j. 2009/52359-43 ze dne 24. července 2009, sdělujeme následující:

Podle § 65 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech považuje za výkon občanské povinnosti. Podle současné právní úpravy v § 200 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci k výkonu této občanské povinnosti pracovní volno bez náhrady mzdy v nezbytně nutném rozsahu. Náhradu ušlého výdělku za účast při zásahu v pracovní době tohoto zaměstnance je povinna podle § 29 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně poskytnout obec. Tuto náhradu ušlého výdělku ale nemůže obec poskytnout podle § 22 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, protože uvedené ustanovení upravuje náhradu ušlého výdělku pouze těm členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, kterým plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci, který se jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce zúčastnil ve své pracovní době zásahu, nelze uhradit ušlý výdělek podle výše citovaného nařízení vlády, může mu obec náhradu ušlého výdělku poskytnout pouze v tom případě, že jí čerpání neplaceného volna i výši ušlého výdělku doloží.

Podle § 200 zákoníku práce věty druhé je ale možné poskytnout zaměstnanci k výkonu občanské povinnosti také pracovní volno s náhradou mzdy, pokud dojde mezi ním a zaměstnavatelem k dohodě. Může to být také upraveno vnitřním předpisem. V takovém případě je obec, pro kterou byl zaměstnanec činný, povinna uhradit podle § 206 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy, která byla zaměstnanci poskytnuta. Podle tohoto ustanovení zákoníku práce je ale také možné, aby se obec se zaměstnavatelem dohodla na upuštění od úhrady.

Z výše uvedeného vyplývá, že současná právní úprava umožňuje při poskytování náhrady ušlého výdělku zaměstnanci, který se jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce ve své pracovní době účastnil zásahu, dvojí postup. Obec ale nemůže zaměstnavatele nutit, aby zaměstnanci poskytl pracovní volno s náhradou mzdy, měla by ho však určitě informovat, proč preferuje refundaci mzdy před přímou úhradou náhrady ušlého výdělku podle § 29 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně.






plk. Mgr. Josef Slavík
zástupce ředitele kanceláře
generálního ředitele HZS ČR