Diskuze | POŽÁRY.cz

Sciteji se rychlosti pri celnim narazu dvou aut?
Nescitaji!!! Na tento nazor jsem narazil pri procitani diskuzi v sekci UDALOSTI.

Viz. WEB Karlovy Univerzity

Jsou-li obě auta stejná a narazí čelně, pak je k dispozici dvojnásobná kinetická energie oproti situaci, kdy auto narazí do zdi. Tato dvojnásobná energie se ale použije ke sešrotování dvojnásobného počtu aut, takže se dá říct, že ničivý účinek takové srážky bude přibližně stejný jako srážka s masivní betonovou zdí.

RE: pantau pantau
No jenze ten Magnum se tam spis choval jako pohybujici se zed, nez auto s deformacni zonou. Teda pokud jsi myslel tuhle udalost.

?
Tak jsem nějak nepochopil pointu příspěvku. Sčítat a odčítat můžu co chci. Ale proč bych to dělal?

!
Aha tak jsem si to přečetl 3x a pochopil. No ono to přirovnávání k nárazu do zdi je takový všelijaký. Jakoby člověk měl zkušenost s nárazy do zdi Když čtu, že auta jedoucí rychlostí 80 km/h, tak při následném sdělení, že to je jakoby to 160tkou napálil do zdi je pro mne stejně nepředstavitelné. Jediné co mi je jasné že ti lidé mohli přežít jen díky štěstí, nebo zázraku. Srážky těles jsou stejně dost komplikovaná záležitost, výsledek hodně záleží na poměru těles (kinetická energie, rozměr). Kolik procent kinetiky má možnost se přeměnit v teplo (materiály [beton vs. plech]) atd.. Takže bych to radši nechal fyzikům.

deformace
ono to hlavně záleží na deformační zóně obou aut a vůbec kvalitě jejich kastle. Dvě škodule stodvacítky budou po vzájemném střetu v osmdesátce vypadat úplně jinak než dvě Volva XC70, ovšem v okamžiku střetu je to opravdu 80 + 80 = 160... Nevím, co je na tom divného...

RE: Hynek
No, opravdu to není takhle jednoduché. Záleží na poměru hmotností. Jsou nějaké fyzikální zákony, třeba zákon zachování hybnosti. Jestli má osobák řekněme např. 2 tuny a jede 100 km/h a náklaďák např. 8 tun a jede taky 100 km/h, je součet rychlostí sice 200 km/h, v poměru hmotností ho ale rozdělíš, takže osobák se při nárazu zpomalil o 160 km/h a náklaďák o 40 km/h. Z toho plyne, že hromada náhradních dílů, která srážkou vzikne, se bude pohybovat rychlostí 60 kmh ve směru jízdy náklaďáku.
To je samozřejmě jenom orientační, jen pro představu, v reálu by k tomu bylo asi potřeba trošku složitějšího výpočtu.
Takže sice rychlost nárazu je 200 km/h, ale z pohledu náklaďáku jde reálně "jenom" o 40 km/h, kdežto osobák už je jaksi mimo hru, vzhledem k té 160ce. KuK

kynetika
Kuba ma pravdu, že se bere v potas váhy těles jejich rychlosti (školsky orientačně) a při vyšetřování pak spoustu vlivů počasí, uhly nárazu brzdné dráhy, reflexy atd.

a pokud si to neumíš představit jak člověk vjede do pevné stěny tak si to představ člověka padat na zem volným pádem
14m = 60km/h
56m = 120km/h

hmmm?
Situace 1 - škodifka jede pro zdi stovkou, bum rána. Rychlost při nárazu 100.
Situace 2 - dvě úplně stejné škodivky se za teoreticky ideálně shodných podmínek srazí přesně čelně, každá jela 100 km/h. Součet sice 200, ale pro každou z nich to je zase jen 100, protože ve výsledku jedna druhou nepřetlačí a zdeformují se obě stejně, náraz se tedy rozložil do obou vozů shodným dílem.

Takhle to bylo myšleno?

RE: Pták
Jo, tak nějak, ovšem pouze u dokonale symetrického nárazu. Logicky - uvaž, že ty auta nad silnici letí, nejedou po ni, obě "letí" rychlostí 100 km/h. Teď tu silnici vem a začni ji potahovat rychlostí 100 km/h proti jednomu z tech aut. Tím pádem je relativní rychlost druhého vozidla vůči silnici nulová. Je třeba uvážit hlavně to, že kinetická energie roste kvadraticky, ne lineárně.
To ale zní prasácky, takže příklad:
Uvaž dvě naprosto stejná auta stejné hmotnosti, rychlost, osádky apod. Jedou proti sobě rychlostí 100 km/h. Mezi nimi je papírová zeď. Pokud narazí ve stejném okamžiku stejnou rychlostí do uvedené zdi, zeď se nepohne ani o milimetr. Dvojnásobná kinetická energie, která u toho vznikne, nic neznamená, protože se musí zdeformovat dvě auta. Takže pro osádku je to pořád stejné jako náraz do zdi v rychlosti 100 km/h, nic se nesčítá. Takové dokonalé symetrie se ovšem v praxi nedá dosáhnout, nicméně to dokazuje, že se rychlost rozhodně jednoduše nesečte. Velice zjednodušeně se dá říct, že čelní střet dvou vozidel o přibližně stejné hmotnosti jedoucích rychlostí V se rovná nárazu daného vozidla do zdi rychlostí V.
U příkladu s náklaďákem, který jsem uváděl výše je situace díky markantnímu rozdílu v hmotnosti jiná, protože působící kinetická energie se nevynuluje, jelikož ta, co patří náklaďáku je nepoměrně vyšší. Tzn. jak jsem psal - celá ta hromada šrotu se okamžitě začíná pohybovat ve směru jízdy náklaďáku a náklaďák jenom "zpomalí", zatímco osobák už jede opačným směrem. Rychlost nárazu se ale taky nesčítá, ale dělí spolu s poměrem hmotností. Celkem by mě zajímalo vzniklé přetížení.
KuK

Re: Kuba
Kuba to napsal presne...

re bart
No nevím takhle po ránu jestli to napsal přesně, každopádně jednoduché to určitě není, zkrátka je nějaký pružný ráz a nepružný ráz a pro každý z nich lze vytvořit chování modelu, ale reálná srážka je něco mezi tím. Jak bylo řečeno nikdy ty auta nejedou přesně těžištěma proti sobě, takže vždy dojde k nějaké rotaci. Zeď vám nikam neodrotuje, včechna energie jde okamžitě do deformačních sil a tepla. Prostě ikdyž ty rychlosti v okamžiku střetu sečtete (což klidně můžete), žádnou přesnější představu vám to nedá (teda alespoň mne) protože tam jde spíš o energie a jejich přeměny než o rychlosti. Nakonec taky bych mohl pro přiblížení tvrdit jako jistý Zenon (Zenonuv paradox), že jedoucí auto v každém okamžiku zaujímá nějaký prostor. Pokud zaujímá prostor, tak se nehýbe: pokud se nehýbe, pak je v prostoru, který zaujímá, v klidu. Z toho plyne, že v každém okamžiku je auto v klidu a tedy se nepohybuje. Jak sem řekl. Nad 20 km/h je to šupa a jděme od toho

RE: Mirek
Jj, přesně jak říkáš - o rychlost jde až v druhé řadě (i když na ní závisí ta pohybová energie). A s tou šlupkou nad 20 km/h je to tež fakt ) KuK

Přetížení
V telce jsem zaslechl (pokud nekecali!) že při tom nárazu vzniklo přetížení 10x větší než je ve stíhačce (číslo mi vypadlo, tak raději nebudu kecat, ale násobek jsem si zapamatoval) takže si myslím, jak bylo psáno ve vedlejší diskuzi, že by ani pásy v poslední řadě sedadel nepomohly........ buď by to ty pásy nepřežily ale dotyčnej určitě ne.....

Re: DM
Nevím.Tady se o žádným konkrétním případu nemluvilo, spíš to někdo nadhodil jako dotaz, jelikož se to "přirovnání" všeobecně používá. Tématicky to asi na tento server patří jen okrajově, každopádně opět ... Přetížení 10x větší než ve stíhačce je pro mne dost nepředstavitelné. Nejenom že jsem v žádné neletěl, ale není jasné o jakou stíhačku jde. Jestli o tu co jen klidně stojí na stojánku, nebo ta, která právě akceleruje z paluby letadlové lodi. Přetížení je jednoduše zrychlení/zpomalení proti normálu 1g. Jelikož není k dispozici čas od okamžiku srážky do zastavení, tak se to asi u havárek priblizne počítá z odhadované rychlosti vozidla v okamziku narazu a delky brzdne drahy, tedy rozdilu mezi delkou prostoru pred osobou (to lze zmerit z neborenyho auta) a delkou zdeformovanou asi nejak a = v^2/s (ale tohle je pro zrychleni obracene). Opet dle meho nazoru nepredstavitelne pro to co se deje na nasich silnicich.

re přetížení
A další věc je přetížení krátkodobé (náraz) a dlouhodobé (stíhačka při dejme tomu bojovém manévru). Jistě jste mnozí viděli ten černobílý záznam šílence, který se posadil na raketové saně a přežil na nich zkušební náraz do "zdi".

Je to zhruba takhle:

1) Dvě auta stejných hmotností m a stejných rychlostí v se srazí:

Celková kinetická energie:
1/2mv^2 + 1/2mv^2 = mv^2

Kinetická energie se přemění v deformační energii a teplo.

2] Opět 2 auta stejných hmotností m. Auto rychlostí 2v se srazí se stojícím autem.

Celková kinetická energie:
1/2m(2v)^2 = 2mv^2 = mv^2 + mv^2 = 2Ex

Pohlcená energie deformací+teplo je opět Ex=mv^2.

Zbývající energie Ex=mv^2 bude kinetickou energii obou aut dle zákona zachování energie a hybnosti a obe auta se budou pohybovat ve směru pohybujícího se automobilu rychlostí v.
Oba mají hmotnost m, tedy celková hmotnost obou aut je 2m a po dosazení do Ex

bude platit Ex = mv^2 = 1/2Mv^2

kde M je nová hmotnost obou aut tedy M=2m

Obe auta se po srazce budou pohybovat rychlosti v ve smeru rozjeteho auta, ktere melo pred srazkou rychlost 2v.

Jen dotaz - proč se odpovídá na 12 let staré téma??? Dokazování, že někdo umí fyziku?

Proč do matematického problému?